45. den březosti

Z deníčku nastávající matky: Roste mi pupík a paničce se zvyšuje tep. 

Mám nespornou výhodu oproti lidským budoucím mámám, že neřeším, jestli jsem tlustá nebo ne. Je mi to fuk. Vlastně mi "být tlustá" zní dost dobře, protože to zřejmě znamená sežrat spoustu jídla a válet se. 

Moje bříško se zvětšilo a panička mi vysvětlila, že už brzo budu máma, a že to, co mi tlačí na močový měchýř, jsou štěňátka. Jsem zvědavá, kolik jich vlastně bude. Protože podle velikosti pupku bych řekla, že hodně. Mám jich tam mít prý asi 5, ale tomu nevěřím. Tipuju jich aspoň sto. Uživit je uživíme, o to se postará náš lidský otrok. Ale budu já mít na ně nervy? Snad budou hodní po tatínkovi a nebudou divočáci po mně... Já totiž umím pozlobit, obzvlášť teď, kdy mě pomalu nosí na rukou a leccos mi projde... Joooo a učím to taky Luckyho. Ten býval dřív trapný slušňák, ale vylepšila jsem si ho k obrazu svému, ať zlobí taky. Ať to s námi doma nemají tak jednoduché a neusnou na vavřínech. 

Posledních pár dní bylo a je vedro. Teda včera u nás už aspoň nebylo tak dusno, tak jsem to dala o něco líp. Ale byly dny, kdy jsem byla úplně hotová. Otrokyně se mi starala o chlazení, ale vzduch byl těžký a nepříjemný. S pupkem to teď už hůř zvládám. Štěňátka mi holt dávají zabrat. A prý bude hůř. No ještě, že jsem holka usměvavá a mám doma takový báááááječný servis. Nemusím mít vůbec obavy, že by mi něco scházelo, vlastně si nemusím dělat starosti vůbec s ničím. Trochu starosti teda vlastně mi dělalo čůrání. Ti malí hajzlíci mi už tlačí na "močák" a já tak potřebuju chodit častěji ven. Ale víte co? Panička krmička a otrokyně i toto vyřešila a zařídila mi venčení i přes den, kdy je v práci. Říkám si, jestli to vlastně není nuda, když nemusím nic řešit... Néééé, dělám si srandu. Je to žůžo, přála bych to i vám :) 

Vaše Arminka